Zdroj informací: www.soc.cz, www.idm-msmt.cz

       SOČ je zkratka vytvořená ze tří slov - Středoškolská odborná činnost. Jedná se o dobrovolnou zájmovou činnost žáků ze všech typů středních škol, kterou uskutečňují ve svých školách, mimoškolních zařízeních, klubech nebo individuálně.
       Výsledkem SOČ je zpravidla vypracovaná samostatná práce nebo učební pomůcka. Ta je předkládána k odbornému posouzení a následně je obhajována před odbornou porotou.
       Posláním Středoškolské odborné činnosti je všestranně rozvíjet a podporovat odborné zájmy žáků, prohlubovat a rozšiřovat jejich odborné vědomosti a zkušenosti, individuální schopnosti, napomáhat při rozvoji jejich studijní a odborné aktivity i osobnosti. Dále by měla vést žáky k samostatnému tvořivému myšlení a aktivnímu řešení úloh, napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a podporovat jejich další odborný růst a přispívat k účelnému využívání volného času žáků.
       Studenti se naučí samostatně pracovat a hledat potřebné informace v odborné literatuře. Při obhajobách se naučí svoji práci nejen srozumitelně vysvětlit odborné porotě, ale i diskutovat s porotou a svou práci úspěšně věcně obhájit. Tyto zkušenosti se budou jistě hodit nejen při odborných maturitách, ale i při eventuálních přijímacích zkouškách na vysokou školu a při jakékoliv další odborné činnosti.

       SOČ zahrnuje celou řadu nejrůznějších oborů, a právě proto má ambice na jedno z předních míst mezi nejrůznějšími v současnosti realizovanými soutěžemi.

1. matematika a matematická informatika
2. fyzika
3. chemie
4. biologie
5. geologie, geografie
6. zdravotnictví
7. zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
8. ochrana a tvorba životního prostředí
9. strojírenství, hutnictví, doprava a příbuzné technické obory
10. elektrotechnika, elektronika, technika počítačů a telekomunikace
11. stavebnictví, architektura
12. tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
13. ekonomika a řízení
14. pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času
15. teorie kultury, umění a umělecké tvorby
16. historie
17. filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory

       Je možné, že práce tématicky zasahuje do více oborů (její charakter odpovídá více oborům). Rozhodnutí pak závisí na převládajícím zaměření práce.
       Může se také stát, že téma práce plně neodpovídá žádnému z vyhlášených soutěžních oborů. V tomto případě ji opět zařadíme podle převažujícího charakteru do oboru, který je zvolenému tématu nejbližší.
       Pokud si přesto nebudete jisti, může vaši práci škola, na které studujete, zaslat vyšší, okresní nebo krajské komisi, která ji s vaším souhlasem zařadí sama.

       Změnu v zařazení práce do příslušného oboru je možné provést nejpozději na úrovni krajského kola SOČ, se souhlasem autora a min. 1 týden před vlastní obhajobou. Záznam o změně musí být uveden na přihlášce včetně podpisu stvrzujícího souhlas autora.)

       Jako téma je vhodné si zvolit problém, který studenta zajímá nebo se kterým se již setkal. Potom je vhodné vyhledat v literatuře, co již bylo o zvoleném tématu publikováno, abychom nezkoumali něco, co už bylo objeveno a vyzkoumáno někým jiným. Poté je nutné zvolený problém upřesnit nebo stanovit hypotézu a začít na zvoleném tématu pracovat.
       Při formulaci tématu je také velmi vhodné obrátit se na konzultanta (odborníka z vysoké školy nebo z jiného odborného pracoviště, případně z podniku, zařízení nebo firmy, které se zabývají obdobnými tématy) a průběžně s ním výsledky své práce konzultovat. Tento odborník studentovi poradí, povede ho a bude mu kvalitně oponovat. Při formulaci tématu je také možné obrátit se na vyučujícího, který má SOČ na starosti a který může vhodného konzultanta doporučit.
       SOČ lze vypracovávat také v týmech. Na mnohých středních školách pracují středoškolské kluby, kde je často příležitost i pro týmovou práci. V řadě průmyslových a odborných škol či odborných učilišť se zpracovávají ročníkové či maturitní práce. Ty lze rovněž předložit k obhajobě, pokud jsou originální a splňují požadované náležitosti.

       Důležité je umět srozumitelně písemně sdělit, k jakým výsledkům jsme dospěli a své názory a závěry bychom měli zpracovat na takové úrovni, aby byly i dále využitelné, event. publikovatelné pro potřeby odborné veřejnosti. Abychom toho docílili, musíme naši písemnou informaci zpracovat správně jak věcně, tak formálně.

       Z textu práce musí vyplynout zájem o zvolené téma, ale i fakt, že jeho zpracování je užitečné i pro ostatní. Naše názory se mohou lišit od obecně uznávaných, ale musí být dostatečně argumentovány a musí být skutečně naše. Tam, kde použijeme názorů jiných odborníků, nesmíme opomenout konstatování, že myšlenka je jejich a ne naše. K tomu slouží tzv. citace.

• Úvod - přesné vymezení problému, kterým se práce zabývá, vysvětlení, k čemu má práce sloužit, proč je napsána, kdo už v této oblasti pracuje a pracoval. Do úvodu patří i přehled doposud zkoumané problematiky, tzn. souhrn toho, co již bylo na tomto poli zjištěno (spolu s uvedením literatury).

• Metodika - popisuje stručně, přehledně a výstižně postup práce, techniku, použité materiály a soubory. Uvádí se v ní soubory zkoumaných jedinců, přístroje, jejich značky a výrobce. V této kapitole je možné vysvětlit a odůvodnit výběr materiálu.

• Výsledky - velmi důležitá část práce. Obsahují, co bylo zjištěno, vypočítáno, vyzkoumáno, prověřeno - zatím bez hodnotícího kritéria. Ve výsledcích se tlumočí fakta buď věcně větami, nebo tabulkami, zvýrazní grafem, diagramem, mapou, praktickým dokladem. Výsledky mají být stručné, jasně srozumitelné, bez úvah a komentářů.

• Závěr a diskuse - dělají řešitelům často problémy. Zde nebudeme šetřit místem a uvedeme vše, co považujeme za důležité, zejména odlišnosti od dosud známého. Zhodnotíme, co jsme vyzkoumali, a to s příslušným komentářem. Podtrhneme význam a realizační možnosti výsledků. V diskusi se porovnávají výsledky práce s dosud známými fakty, týkajícími se dané oblasti a vysvětlí se shoda či odlišnosti s výsledky vědeckých kapacit (tato část by měla korespondovat s tou částí úvodu, ve které provádíme tzv. rešerši problematiky).

• Abstrakt (resumé) - je neoddělitelnou součástí práce. Obsahuje souhrn logicky uspořádaných myšlenek, které charakterizují práci tak, aby si o ní mohl kdokoliv udělat rámcový přehled.

• Na konec práce patří seznam použité literatury a přílohy. Někdy, zejména v pracích soutěžních oborů humanitního charakteru, je nutné, aby autor doprovodil svou práci konkrétními údaji o situaci v dané problematice. (Zjišťování situace v terénu - statistické údaje, sociologická a sociometrická šetření, zkoumání pedagogických situací, veřejného mínění, důsledků nejrůznějších skutečností na život společnosti nebo některých jejích skupin, to vše můžeme provádět různými metodami a technikami.) Výsledky této své činnosti často uvádí v příloze.
  
  

       Je dobré, aby se autor zamyslel, do jaké hloubky při svém zkoumání chce jít. Podle toho se zaměří buď na výzkum (nejobecnější poznávací proces vycházející z určitého systému poznatků, který tyto poznatky rozšiřuje, zpřesňuje nebo doplňuje), průzkum (soustřeďuje se více na terénní praxi a má za cíl především poskytnout rychlou orientaci v problému a následně i vytvořit předpoklady pro praktickou aplikaci) nebo jednorázové šetření (má za úkol získat a zpracovat údaje vztahující se ke konkrétnímu problému a umožnit tak formulaci event. návrhů na opatření vedoucí ke změně situace; pro práce SOČ je cílem např. i ilustrace pojednávané problematiky).
       Použití výsledků vlastního zkoumání (např. ankety, výzkumné sondy, či průzkumu) by mělo být odůvodněné (potvrzení názorů autora, popis situace, doplnění dosud neznámých faktů, využití při argumentaci návrhů na změny situace apod.) a odpovídající potřebám řešení tématu, mělo by potvrdit nebo vyvrátit předem zformulované hypotézy a nemělo by zjišťovat fakta, která jsou již k dispozici někde jinde.
       Poměrně složitý problém výzkumných metod a technik je dostatečně zpracován v odborné literatuře, jak české, tak zahraniční provenience.

       Během zpracování práce bychom měli dbát na na přísně logickou výstavbu práce (tvrdíme-li něco, měli bychom to zároveň dokázat; komentáře k jednotlivým faktům nemohou být ve vzájemném rozporu). V souvislosti s tím je nutno dbát i na dodržování logických a stylistických pravidel. Pokud někdo z čtenářů práce nepochopí to, co chci vyjádřit, není to většinou jeho, nýbrž moje vina. Totéž bude platit i při ústní obhajobě práce.
       Snažíme se psát jednoduše (ale ne zjednodušeně), jasně, čtivě a vyvarovat se mnohomluvnosti a neurčitosti. Rovněž bychom neměli směšovat objektivní výsledky a subjektivní názor.
       Ctíme pravidla etiky vědecké práce: nevydáváme cizí myšlenky za vlastní, nezkreslujeme ani nefalšujeme výsledky a názory jiných autorů. Dodržujeme zásady kultury vědecké práce (prokázat spolehlivou orientaci a zběhlost v literatuře a v práci s ní, dbát na formu celé práce, své názory konfrontovat s jinými a závěry si ověřovat).

       Doporučený rozsah práce SOČ je 20 až 30 stran textu. Zcela výjimečně lze přesáhnout 40 stran textu a 40 stran příloh. Práce má být svázána. Pro ty, kteří chtějí v budoucnu určité části z práce vybrat, anebo do ní vložit, doporučujeme vazbu rozebíratelnou.
       Jazykové a stylistické zpracování a schopnost dodržovat obecně uznávané normy jsou osobní vizitkou autora. Nezapomeňme, že jednou z těchto norem jsou i Pravidla českého pravopisu.

       Pro formální úpravu platí celá řada norem, které jsou součástí požadavků, jež kladou jednotlivé evropské státy na různé typy písemností. Nejdůležitější z nich jsou normy ČSN 01 6910 (Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory) a ČSN ISO 690 (norma pojednávající o bibliografických citacích).

• používáme listy papíru formátu A4 (210x297 cm), lze psát a tisknout oboustranně
• za základní se považuje jednoduché řádkování
• nepoužíváme písmo menší než 10 bodů (doporučuje se používat písmo stojaté a kurzívou pouze zvýraznit krátké úseky textu)
• poznámky pod čarou číslujeme v textu průběžně výše položenými arabskými číslicemi
• tabulky a obrázky číslujeme průběžně v celém dokumentu
• stránky průběžně číslujeme arabskými číslicemi v záhlaví nebo v zápatí stránky
• důležité části textu lze zvýraznit (umístěním na samostatný řádek, změnou řezu písma (tučně, kurzíva), podtržením, změnou velikosti písma, změnou fontu písma, velkými písmeny, uvozovkami, proložením)
• nepoužíváme více než 3 druhů velikostí a fontů písma
• delší texty získávají na přehlednosti rozdělením na odstavce
• při jednoduchém řádkování se mezi odstavci řádkuje dvakrát
• při dvojitém řádkování se mezi odstavci řádkuje jedenkrát
• nadpisy větších částí textu se od předcházejícího textu oddělují 2 prázdnými řádkami, od následujícího textu jedním prázdným řádkem
• nadpis lze zvýraznit velkými písmeny, tučným tiskem, velikostí nebo druhem písma (podtrhává se pouze text, nikoliv číselné nebo písemné označení)

Chcete-li ve své práci použít citace nebo některý ze speciálních případů (audiovizuální nebo obrazové dokumenty apod.), doporučujeme nahlédnout do příslušné normy.

       Přehlídky se mohou zúčastnit všichni žáci denního studia střední školy (včetně žáků pomaturitního studia, které končí druhou maturitou nebo absolutoriem) v kterémkoli z oborů na základě vlastního zájmu, s kolektivní prací (kolektiv může mít max. tři členy) nebo individuální prací, která se zabývá řešením přírodovědných, technických či společenských problémů nebo řešením tématických úkolů.

1. s řešením problému - zpracovává se písemně na základě získaných teoretických, respektive praktických poznatků, který může být doplněn i praktickou ukázkou - výsledkem teoretického řešení daného úkolu nebo problému
2. s návrhem technického zařízení, popřípadě součástí funkčního modelu nebo zařízení, které obsahuje teoretické zdůvodnění návrhu, funkční popis zařízení a potřebnou technickou dokumentaci
3. s návrhem učební pomůcky - didaktické technologie - návrh musí obsahovat funkční popis zařízení, možnosti jeho praktického uplatnění, případně vyčíslení nákladů na výrobu a potřebnou technickou dokumentaci, fotodokumentaci nebo funkční model

       Je zřejmé, že z výše uvedeného vyplývají dva předpoklady: Práci je třeba napsat (u oboru "Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie" i vyrobit pomůcku a zpracovat technickou a uživatelskou dokumentaci, u oboru "Matematika a matematická informatika", případně i u dalších oborů zpracovat software) a při přehlídce prezentovat a obhájit.
       Student nemůže opakovaně soutěžit se stejnou prací. Může ale soutěžit s tzv. pokračující prací. V tomto případě musí být patrný jasný posun při řešení dané problematiky ve srovnání s prací, která již byla v SOČ obhajována.

       Po napsání práce byste ji měli ve stanoveném termínu (zpravidla v polovině března) odevzdat ve škole vyučujícímu, který má SOČ na starosti. Ten vás pozve na vaši první obhajobu - školní kolo.
       Důležité je, že bez obhajoby není možný postup do krajského a celostátního kola! Pokud svoji práci úspěšně obhájíte a postoupíte, příslušná komise Vás pozve do dalšího kola soutěžních přehlídek SOČ.
       Do celostátního kola soutěže SOČ postupují vítězové krajských kol podle postupového klíče - nejlepší soutěžní práce za každý obor. Z kraje Hlavní město Praha a z kraje Středočeského budou vzhledem k velkému počtu okresů a velké koncentraci škol postupovat dvě vítězné práce za každý obor. Pokud některý kraj tento svůj limit nevyčerpá, může být počet účastníků doplněn v pořadí další prací z jiného kraje.

1. Včasné odevzdání práce.
2. Práce by měla ve stručné formě zahrnout zejména dosažené výsledky vyplývající z vlastní práce autora(ů) v řešení vymezeného tématu. Její rozsah by měl být úměrný šíři řešené problematiky.
3. Její nedílnou součástí je:
   1. Přihláška s anotací práce (tj. stručný obsah a popis řešení, který musí být zpracován tak, aby byl použitelný k publikování, rozsah anotace je vymezen 20-30 řádky, velikost písma 12 bodů - zadní strana přihlášky)
   2. Oponentský posudek - obsahuje zhodnocení odborné úrovně práce. V posudku musí být jednoznačně uvedeno, zda práce obsahuje samostatné myšlenky, nebo zda se jedná o shrnutí známých a už publikovaných skutečností. Stejně musí být zhodnocen stupeň samostatnosti autora při zpracování práce. Každý posudek musí být opatřený čitelným podpisem i s uvedením funkce hodnotitele a adresy odborného pracoviště.
4. Je předložena ve dvou vyhotoveních v českém jazyce, nesmí být na volných listech, materiály, resp. přílohy, které se nedají předložit ve dvou vyhotoveních, musí být přiloženy k originálu práce a originál musí být zřetelně označen jako výtisk č. 1.
5. Má následující strukturu:
   1. obal a titulní list, obsahující:
      
   2.     číslo a název oboru SOČ
          název práce
          jména autora (autorů), ročník studia
          název a adresa školy, kraj
      
   3. Místo zpracování, jméno konzultanta, kdo práci či téma zadal, příp. způsob ověření v praxi.
   4. Vlastní písemné zpracování včetně seznamu literatury a případných příloh.

Přihláška do soutěžní přehlídky nejlepších prací SOČ

       Přehlídky prací SOČ se uskutečňují formou veřejné obhajoby před odbornou hodnotící porotou. Obhajoby jsou nedílnou součástí přehlídek SOČ. Bez obhajoby není možný postup do vyšších kol.
       Ve školních a okresních přehlídkách se podle pokynů organizátorů může účastnit celý autorský kolektiv. Celostátní přehlídky se účastní autor nebo pověřený člen autorského kolektivu. Další spoluautoři se mohou účastnit pouze po dohodě s krajským organizátorem a za předpokladu, že je volná ubytovací kapacita. Náklady spojené s dopravou a pobytem na celostátní přehlídce jsou hrazeny pouze autorovi a v případě týmové práce - pověřenému zástupci soutěžního kolektivu.

1. Úvodní vystoupení autora, resp. pověřeného člena autorského kolektivu, ve kterém porotu i přítomné stručně seznámí s obsahem práce, s jejím cílem, postupem a výsledky řešení.
   

   • Doporučená doba úvodního slova je 5 až 10 minut, celková obhajoba asi 20 minut.

   • Při úvodním vystoupení je možné využívat audiovizuální techniky, promítat schémata, předvést vyrobené zařízení atp. Při vizuální, resp. audiovizuální prezentaci dbejte na to, aby vzhledem k omezenému časovému limitu jste vybrali z množství záběrů jen ty nejsrozumitelnější a nejkvalitnější. Když obrázky následují velmi rychle za sebou, posluchači si zapamatují málo nebo jim nebude vše jasné. Dobře připravené fólie při použití meotaru s postupným zakrýváním a překrýváním barevnými průsvitkami může zanechat stejně dobrý dojem jako videoprogram.

   • Přístroje a jejich řádný chod při přehlídce zabezpečí organizátoři přehlídky. Přesto je vhodné si předem dojednat podmínky provozu i zabezpečení Vašich exponátů před poškozením.

   • V oboru Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie je zapotřebí předvést učební pomůcku, resp. její funkční model.

2. Diskuse, při níž autor, případně další členové autorského kolektivu, odpovídají na otázky odborné hodnotící komise, případně ostatních přítomných. Organizátoři mohou podle počtu přihlášených prací vytvářet společné poroty pro dva i více soutěžních oborů. Aby obhajoba nebyla jen záležitostí autora a oponenta, vyzve předseda odborné hodnotící poroty všechny zúčastněné, aby se zapojili do diskuse.

Několik dalších pravidel, která by se mohla u obhajoby hodit:

• Na projev se pečlivě připravte, připravte si i argumenty pro svá tvrzení. Přednesením referátu se zpřístupňují výsledky práce najednou většímu okruhu zájemců za neporovnatelně kratší dobu než za jakou by si ho mohli přečíst sami.
• Předneste práci srozumitelným jazykem.
• Vyberte z ní podstatné části, aby se nepřekročil časový limit a přitom byl poskytnut jasný a zajímavý obraz o práci a jejích výsledcích.
• Přednes je třeba přizpůsobit publiku. Jinak se přednáší žákům ve třídě, jinak na konferenci SOČ či na mezinárodním sympoziu. Přeceníme-li odbornost publika, nerozvine se diskuse. Stejně však dopadneme, podceníme-li naše posluchače. Pak se můžeme dočkat množství nepříjemných otázek a reakcí.
• Je důležité správně odhadnout čas. Když začneme příliš rozvláčně, může se stát, že se nedostaneme k výsledkům, které bychom chtěli sdělit, naopak - pokud rychle skončíme, posluchači mají dojem, že jim nemáme co říci a naše práce je nekvalitní.
• Nehovořte překotně, formulujte stručně a srozumitelně. Nechtějte vyslovit všechno. Vyvarujte se nefunkčních podrobností, zdůrazněte spíš obecné myšlenky, mající přínos pro řešení problému. Lidé mají zájem o informace, které nejsou obecně známé. Tomu přizpůsobte i výběr obsahu vašeho referátu. Pozornost získáte tehdy, když uvedete nové aspekty problému.
• Hovořte "spatra", musíte se však na to připravit. Poznámky v ruce, či vhodný přednes a gestikulace mohou podpořit Vaši argumentaci.
• Připravte se na dotazy. Pravděpodobně budou věcné, ale mohou být i "nesouhlasné" a útočné. Nehádejte se, klidně argumentujte nebo uznejte svůj omyl. Otázky nedůležité pro diskusi o daném problému, vypusťte.
• Nenechte se vyvést z míry.

       Každá práce SOČ má zaznamenáno hodnocení školního (okresního) a krajského kola v přihlášce. Smyslem obhajob a hodnocení prací SOČ je především posouzení odborné správnosti, ale současně s tím i upozornění na případné formální nedostatky, na metodické či jiné chyby.
Kritéria hodnocení a celkové přístupy odborných hodnotících porot na všech úrovních musí vycházet ze smyslu a poslání středoškolské odborné činnosti.

1. Obsahová úroveň práce - míra podílu autora práce na řešení zvoleného problému práce, využití dosud publikovaných materiálů v nových souvislostech, míra nutnosti dopracování, event. přepracování
2. Využití práce - je možné v praxi, při výuce apod., možnost publikovat v odborném tisku
3. Úprava práce - dodržení norem úpravy písemností, přehlednost
4. Přednes referátu a obhajoba práce při diskusi - schopnost autora obhájit své myšlenky a názory a prosadit je.

Tyto a další informace a odpovědi na otázky, témata prací SOČ apod. naleznete na webové stránce Talentcentra IDM MŠMT www.idm-msmt.cz nebo www.soc.cz.
Prostřednictvím těchto webových stránek můžete také hledat i další spolupracovníky nebo konzultanty.